Sonda do mého “pohybu”

Takhle jednou jsem při procházení fóra na Traceur.sk narazil na zajímavou věc – Anketu o parkouru.Člověk, který ji tam umístil chce natočit celovečerní “náhled” do života a filosofie traceura.Bohužel anketa měla být odeslána do 12.května, takže svým názorem už mu nepomohu.Nicméně otázky v anketě jsou tak zajímavé, že bych na ně chtěl odpovědět alespoň tady.Je to pro mě jakési shrnutí mého názoru.Doufám že si příjemně počtete, možná se i zamyslíte a třeba odpovíte také na svém blogu/webu.

Jak jsi se dostal k Parkouru a proč si začal?

Moje první setkání s parkourem se odehrálo (jako u většiny z nás) na internetu.Na jednom fóru jsem narazil na známe video Dvinsk klanu (tehdy pod názvem russian climbing).Samozřejmě jsem byl naprosto unesen.Následovala videa 3runu, Urbanfreeflow a nakonec přelomové “The best of David Belle’s videos”.Tehdy jsem si řekl že to musím alespoň zkusit.Později tím začali být uneseni lidé které jsem znal, začali chodit do tělocvičny, učit se salta, šplhat po domech.Prostě začátky.Tehdy jsem začal protože jsem chtěl ohromit lidi kolem sebe, dokázat jim že nejsem žádný slaboch, líbit se holkám.No prostě “zamachrovat”.

Jaké problémy si přitom musel překonávat?

Největším problémem mého začátku byl nedostatek informací.Bylo tu sice fórum parkour.cz, ale skutečných informací pro začátečníky tam bylo pomálu.Jednoduše nikdo nic moc nevěděl.Moje pokusy o první vaulty tak dopadaly naprosto tragicky.Ne že bych neznal techniku, ale neměl jsem sílu, obratnost, nic.

Jak se na to díváš teď, s odstupem času.Co ti pomohlo? Co ne? Jaké problémy máš teď?

Ke svému začátku jsem shovívavý.Většina lidí začala takhle.Naopak jsem měl štěstí že jsem pak na chvíli (do roku 2007) pustil Parkour k ledu.V roce 2007 totiž přišel meeting v Ostravě (s Bellem bez Belleho) kde nám polští traceuři ukázali, jak se to má dělat.Tehdy jsem dostal konkrétní “vizi” tréninku a začal jsem intenzivně prohledávat internet.To mi nejvíce pomohlo.Opustil jsem myšlenku machrování a začal s pořádnou (tehdy jsem si to myslel :-D) přípravou.Naopak lidé co to tu dělali také mi moc nepomohli jelikož přestali.

Mým největším problémem dnes je nedostatek času.Parkour vyžaduje obrovsky komplexní přístup.Je plno věcí které musím dělat a žádnou nesmím vynechat.Alespoň zdroje jsou dnes mnohem lepší než dříve.Články na Parkour.cz, Traceur.sk, Parkour generations, fóra na těchto stránkách – to vše je studnicí znalostí.

Jak si představuješ člověka, který dělá parkour špatně? Co dělá, čím podvádí.A naopak – člověka který dělá parkour špatně?

Otázkou je jestli se dá parkour dělat “špatně”.Parkour je způsob tréninku (života?).Dá se něco takového dělat špatně? Podle mě ne.Buď to děláme nebo ne.Ale jak to dělat správně?Je to velice abstraktní pojem a myslím že jen málo lidí v něm má jasno, já se tím raději nezabývám.Podle mě by ale trénink rozhodně neměl poškozovat naše tělo.

Jak vypadá Parkour v ulicích města (ne v tělocvičně).Kdy, jak a kde se traceuři scházejí, co a jak potom dělají? Trénuje vůbec traceur v kolektivu, nebo jen s pár kamarády nebo dokonce sám před blokem na sídlišti.

Velice individuální otázka.Každý totiž trénuje naprosto jinak.Má představa o tréninku je pořád silně “undergroundová”.Prostě se snažím trénovat velice, velice tvrdě.Věřím že skupina podobného rázu jako první “Tracer” (David Belle,Seb Foucan,Stephane Vigroux,Johann Vigroux,Seb Goudot atd.), tedy skupina sdružující lidi se společným zájmem za účelem vzájemné motivace a tvrdého tréninku může být velice přínosná, ale bohužel zatím nenacházím dostatečně zapálené lidi na zformování něčeho takového.Nicméně je to na každém.

Existuje v Parkouru v rámci skupiny nějaká hierarchie? Když ano tak na základě čeho? O čem rozhoduje vůdce resp. jakou má funkci? Dá se jeho pozice oslabit?

Nemyslím že by existovala nějaká hierarchie.Ale myslím si že ve skupině by měl být silný smysl pro čest, úcta ke schopnostem a přátelská rivalita.Zkušenějších lidí si vážím pro to co zvládají, pro jejich moudrost, znalosti a schopnosti.Ale mohu si vážit i naprosto nezkušených lidí, třeba pro jejich odvahu nebo nasazení s jakým trénují.Zkušenější člověk se tak stává pomyslným “vůdcem” skupiny.Není to vůdce jako spíše učitel.Naprosto běžně se také stává že někdo přijde s novou tréninkovou metodou a učitelem se stává on.Tak by to mělo fungovat.Přísná vojenská hierarchie by jen brzdila trénink.Někdo si možná plete tréninkovou skupinu s gangem týpků drsných jako šmirglpapír, ale v tom to není.

Myslíš že se dá v Parkouru soutěžit? Jak mohou dva traceuři poměřit své schopnosti?

Pro mě je parkour metoda tréninku.V metodě tréninku se nedá soutěžit.Jasně, můžete si dát běh 400m skrze město a měřit si čas, ale nebude to parkour.Bude to prostě jen běh na 400m skrz město.Dva traceuři se tedy mohou poměřit, ale ne v parkouru.Mohou si vyměnit své parkourové zkušenosti, poznatky – navzájem se obohatit, ale nikdy nemohou říct “Můj parkour je lepší než tvůj”.

Myslíš že Parkour je více o poznání těla a jeho efektivním využití nebo o akrobatických kouscích pro pobavení obecenstva.

Jednoznačně o poznaní a využití těla, což ale překvapivě nevylučuje akrobacii.Mou motivací proč dělám parkour je “být silný” a zlepšovat se každý den.Lidé kteří se chtějí předvádět většinou moc dlouho nevydrží.Existují mnohem méně namáhavé věci se kterými se dá machrovat.

Jak traceur trénuje ve svém soukromí (fyzický a psychický trénink)? Kde čerpá inspiraci?

Doma většinou pouze posiluji a zkouším věci které mi prostor nabízí (stojky apod.).Duševní trénink může člověk absolvovat všude.I dostatečně tvrdý fyzický trénink je vlastně tréninkem duševním.Pokaždé, když mě rodiče vyzvou abych něco udělal i když se mi to zrovna nehodí vlastně duševně trénuji tím, že se bez řečí zvednu a udělám to.Jinak taky medituju a dělám různá dechová cvičení a podobné věci.Mojí největší inspirací jsou většinou videa a články na internetu.

Čemu jinému se věnuje traceur když zrovna netrénuje? Jaké máš koníčky?

Traceur trénuje pořád :-D. No, snažím se trénovat pořád (kdo četl Pokojného Bojovníka ten pochopí) ale někdy prostě vypnu a jen tak poslouchám muziku, hraju hry na PC, píšu, koukám na filmy….

Jaký je podle tebe vztah traceura k drsnému životu na ulici? Jaký může mít postoj k drogám, prostituci a jiným vlivům ulice? Jak se jim může vyhnout.

Jednoznačně negativní.Co si člověk, kterému jde o celkový rozvoj má taky myslet jiného o lidech, jejichž zálibou je cílená tělesná devastace? Bohužel se to ale v dnešní době stává naprosto normálním, ba dokonce chladným a vevnitř.Stačí se projít po parku.A rozhodně nejde jen o drsné “lidi ulice”.

Máš nějaké nezapomenutelné vtipné nebo drsné zážitky s Parkourem?

Raději nezmiňovat :-D

Jak by měl vypadat dobrý film o Parkouru, co by tam mělo být a co naopak ne?

David, PKGen, Yamakasi a zodpovědět všechny palčivé otázky.Lidi by to viděli přímo od tvůrců a nedohadovali by se o tom pořád.