Překlad : Relativní síla

Všiml jsem si že mi leží na disku ladem několik překladů.Takže tady něco je.Jde o překlad článku od Marka Twighta.Mark je skvělý horolezec, všestranný sportovec a poradce pro fitness.Založil společnost známou jako Gymjones, kde cvičí vysoce funkční fitness zaměřené na celé tělo.Pokud vám to stále nic neříká, pak vězte že to byli právě chlápci z Gymjones v čele s Markem, kdo vytrénoval herce z filmu 300:Bitva u Thermopyl.Gymjones už jsou mi delší dobu vzorem zejména v posilování.Mrkněte na jejich stránku www.gymjones.com a uvidíte.A teď už samotný článek:

Relativní (poměrná) síla

Důležitost pozitivního poměru síly ku hmotnosti

Na velikosti záleží, ale ne vždy tak, jak by jsme chtěli.Relativní síla (pozitivní poměr síly ku hmotnosti) je pro funkční pohyb mnohem důležitější než síla absolutní.Pokud člověk trénuje způsobem, který způsobuje hypertropii (zvětšování svalů), kvůli tomu aby na bench pressu nebo dřepech zvedl větší váhu, jeho schopnost běhat nebo se přitáhnout je zmenšena.V Gym Jones tento koncept měníme tím, že kombinujeme typická cvičení „nabušence“ (mrtvý tah) a „šlachovitého chlapíka“ (přítahy).Pohyby, váhy, cíle a čas pro regeneraci které používáme jsou navrženy ke stimulaci zvýšení hustoty myofibrilu - vláken která se přímo smršťují než ke zvyšování množství sacroplasmy, které pouze zvětšuje svaly ale nedělá je silnějšími.

Děláme to, protože pro atlety které trénujeme je neurologická efektivita svalů důležitější než jejich velikost.Průměrný člověk je schopen stáhnout slabých 30% jakéhokoliv aktivního svalu při nejkrajnější námaze.Špičkoví sportovci dokáží zapojit 50% svalu.Aby tedy efekt rovnal 100% zapojení, musejí mít sval 2x větší.Zlepšování synchronizace elektrických impulsů nervové soustavy, kterými se stahují svaly zvětší sílu mnohem více než jen zvětšování svalů.A sportovec zůstává lehký, což přináší menší zatížení na „systém“ během výkonu.Udržování co nejmenšího objemu svalů také zlepšuje efektivitu okysličování – když běžíte do kopce s „nabušenou“ horní částí těla, ta, ačkoliv nepoužívána, neustále vyžaduje přísun kyslíku a „palivových“ látek, okrádajíc tím nohy, redukujíc tím jejich schopnost vytvářet sílu.

Pro ilustraci našich důvodů použiji své vlastní zkušenosti jako příklad.Mnoho tréninkových metod a nápadů vzniklo z lekcí získaných šplháním na nejtvrdší a nejvyšší hory světa.Přínosy tréninku maximální sily do minimálního množství objemu a hmotnosti jsou okamžitě pozorovatelné na horolezci.Dosáhnutí tohoto může být atraktivní i pro jiné sportovce. A mé zkušenosti horolezce jsou lehce převeditelné i na jiné disciplíny.

Nejúspěšnější horolezci a lidé jejichž domovem jsou hory jsou relativně malé postavy, spíše efektivní než muskulaturní.Na vrcholu své horolezecké kariéry jsem vážil 67 kg při výšce 170 cm a byl jsem schopen vystoupat 1200 metrů za hodinu (na nohách).Při 74 kg jsem dokázal zvládnout nejvíce 1000 metrů a tuto rychlost jsem získal za 18 měsíců, během kterých jsem neustále zmenšoval horní část těla, přesouvajíce svaly a zásobování energií do nohou.Po přesunu svalů zpátky na horní část těla při udržování váhy na 74 kg jsem ztratil okolo 8% schopnosti zvyšovat nadmořskou výšku – spadl jsem zpátky na 880 – 900 m za hodinu.Byl jsem rychlejší když jsem byl lehčí a pořád jsem mohl nést batoh a přitáhnout dvojnásobek svojí váhy na horní kladce.Moje fyzička byla specificky sportovní, což znamená nevyvážená a slabá v oblastech, které se nedaly aplikovat na horolezectví.Na bench pressu jsem uzvedl pouze okolo 65% své váhy, nedokázal jsem klesnout na bradlech a ačkoliv jsem měl pěkné břišní svaly, neměl jsem žádnou opravdovou sílu.

Během let 2003-2004 jsem modifikoval stravu a trénink, mým cílem byla vyváženost.Ikdyž jsem shodil na 69 kg, lehce jsem zvedl svou váhu na bench pressu, vzpěračským trhem dokázal zvednout víc než svou váhu, mrtvým tahem více než dvojnásobek své váhy, udělal jsem 20 přísných přítahů a získal více než 1066 m za hodinu.Našel jsem lepší rovnováhu.Každý sportovec musí najít akceptovatelný kompromis mezi silou a váhou.

Lepší poměr síly k hmotnosti je důležitý pro sporty vyžadující pohyb po dráze.Cyklista, který vygeneruje 400 watů síly při 65 kg hmotnosti je efektivnější než cyklista generující stejnou sílu při 80 kg.Běžec na 200 m který na mrtvém tahu uzvedne trojnásobek svojí váhy běží rychleji než běžec který uzvedne dvojnásobek.Váhu zvednotou na jedno opakování neurčuje běžcova velikost/váha, ale jeho nervové cesty a schopnost zapojit co nejvíce procent výkonu svalu.Díky tomu si sportovci mohou vypěstovat neuvěřitelnou sílu bez významného příbytku velikosti a hmotnosti – jednoduše zlepšováním nervových cest.

Relativní síla může také určit jak se jedinec dokáže integrovat do týmu.Ve vojenském kontextu, každý voják chce být silný ale tím, že se stane silným se také stane velkým.Jak se 100 kg chlap zařadí do týmu? Může tahat těžkou zátěž nebo raněného celý den ale když je on sám postřelen nebo si jen vymkne kotník, jak ho jeho spolubojovníci i s vybavením ponesou? Stejná věc ovlivňuje horolezce nebo dálkové lyžaře, kteří jsou dlouho daleko od civilizace a spoléhají sami na sebe, hasiče, týmy SWAT atd. Fyzička je individuální, ale fyzička individuála může tým udělat operativnějším, nebo méně operativním.

Na velikosti záleží, ale větší není vždy lepší, často větší ani neznamená silnější.

Originál článku najdete na : http://www.gymjones.com/knowledge.php?id=6