Léto začíná

Takže tu máme konečně léto, a taky konečně další příspěvek pro těch pár lidí co v něj doufají.

Dnes (20.května 2009) jsme se opět po delší době sešli v hojném počtu (3) na pravidelném tréninku.Já jakožto jeho organizátor a dva stateční: Vítek a Luba.Tímto jim taky chci poděkovat (blablabla).

Dnešní trénink byl lehárko, ale nebojte se, bude to jen lepší a lepší.Začali jsme jako obvykle warm-upem a rozcvičkou.To bylo celkem v pohodě (na začátek poskakování a poté tradiční kroužení téměř všemy klouby).Po rozcvičce jsme chvíli jen tak blbli na zábradlí u školy.Když hrozil rozpad morálky (:-D) zavelel jsem kliky.A to ne kliky ledajaké.Nevím jak se jim přesně říká, já jim říkám Yamakasi kliky.Prostě se opřete rukama o zeď či obrubník, uděláte kliky, vymrštíte se a znovu opřete.Jako základní jednotku jsem určil 1 desetiklik.Bohužel první desetiklik Víťa nedodělal (dal pouze 1 čtyřklik) tak jsme si všichni dali 1 šestiklik navíc + nějaké bonusy od Horsta.Jelikož v davu bylo slyšet brblaní, rozhodl jsem se zpestřit rutinu dřepy na jedné noze (1 jedenáctidřep na každé noze).Tady se prokázalo že davu se nezavděčíš (brblal snad ještě víc) nicméně se nedalo nic dělat.Stoupl jsem si na levou nohu a začal počítat.Poté jsme si nohy prohodily.Opět se potvrdilo že má pravá noha je slabší, jelikož se přidala k brblání davu.Jednomu jedenáctidřepu ale neunikla.

Po úspěšné dřepovací pauze jsme šli opět klikovat.Jeden desetiklik utekl celkem rychle.Jelikož moje pravá noha mě důrazně upozorňovala že další dřepy na ní ee, tak jsem zařadil pro změnu dřepy na obou nohách.Pěkně ruce založit, zvednout a jeden patnáctidřep.Nakonec jsme si dali poněkud více, jelikož Vítek zpouštěl ruce.A pak zase kliky, teď už poslední série.Dav přestal brblat (asi mu došla síla) a přešel na němý odpor.Nicméně jsme dokončili desetiklik a po něm patnáctidřep úspěšně.

Z nějakého důvodu nebyl dav potěšen když jsem jim oznámil, že poběžíme na další trénink do naší oblíbené aleje.Někteří (dobře všichni) jedinci dokonce odmítali běžet (!).Spokojil jsem se tedy s mírným popobíháním.Když jsme prokličkovali parkem plným Z.A.H.B., zkrátil jsem si cestu přes hřiště a zábradlí za ním.A alej nás přivítala svým stínem.

Abychom nevychladli, začal jsem z chůzí alá letadlo.Hned po ní měl následovat železný jezdec, ale jelikož nás pozorovaly dvě neznámé životní formy, zařadil jsem raději skákání do kopce na posílení nohou a zejména kotníků.Kopec jsme si vyskákali 4x a životní formy zatím zmizely.Slíbený železný jezdec přicválal na scénu.Hned po něm vzpor z kopce.

Jelikož dav vypadal dokonce i naštvaně, rozhodl jsem se pro nějaké zpestření.Parakotouly byly to pravé.Na udupané cestičce už byla cítit každá chyba, ale nebyla tak krutě trestána jako na betonu.Kotouly šly celkem dobře (až na menší vybočení z trasy a katapultáž ze svahu).

Konečnou stanicí našeho tréninku byl jeden ze stromů.Lezení nahoru, proplétání se mezi větvemi, catwalk na větvi, dřepy na jedné noze na větvi.Líbilo se mi, že všichni se odhodlali ke všemu co si předsevzali (dokonce i já).Strom rozhodně musíme navštěvovat častěji.V aleji se nevyskytují žádní Z.A.H.B. takže je tam krásný klid.

Takže děkuju všem že to semnou snesli, a zas někdy Zdar.